Prostředí vhodné pro achatinu
Achatina bude potřebovat terárium (postačí obyčejné akvárium bez vody). Na dno je potřeba dát silnou vrstvu lignocelu, což je kokosové vlákno, které dostanete koupit ve zverimexu. Podle návodu je potřeba ho namočit do vody a nechat nasát. Slisovaná kostka povolí a vznikne něco jako hutná prsť. Ta by měla být i trochu nadýchaná, lehce sypká – neměla by být úplně ztěžklá a už vůbec by v ní neměla stát voda. Jak budete šnečka krmit a rosit, do lignocelu se časem dostane další voda přirozeně – při čištění pak bude mnohem víc mokrý, než když ho dáte do terária jako čerstvý.
Pro dospělého šnečka by měla být vrstva lignocelu alespoň 10 centimetrů, aby se do ní mohl zavrtat. Přes noc spí achatina většinou schovaná. V teplých měsících však usne i bez zavrtání.
Doporučuje se také miska s vodou (například podmiska ke květináči), kterou můžete lehce zapustit do lignocelu. Šneček má ale většinou tendenci ji zašpinit a v teráriu je také někdy příliš mokro – šneci vyloženě nepijí, takže pokud ho budete dostatečně rosit rozprašovačem a bude mít dostatek čerstvé a šťavnaté zeleniny, nemusí mít permanentně čistou vodu.
Tím se dostáváme k rozprašovači. Stačit vám bude klasický rozprašovač na kytky (doporučuji skleněný, aby se do vody neuvolňovaly nežádoucí látky z plastové hmoty) a terárium včetně šnečka občas poprášit.
Terárium by mělo mít pevné víko s několika otvory. Achatina po něm bude lézt, takže nemsí mít žádné výstupky, o které by se mohla poranit. Víko musí být zároveň pevně zavřeno – i když se to nezdá, achatiny mají velkou sílu a jsou schopny ho nadzvednout.
Pokud byste chtěli víko nechat vyrobit, vhodná je deska z plexiskla, která bude na všech stranách přesahovat. Po obvodu nechte navrtat centimetrové otvory. Její střed pak zatižte několika knížkami, aby šneček desku nenadzvedl. Na první pohled se to může zdát jako provizorní řešení, ale je to především praktické a funkční – terárium se bude snadno otvírat a knížky budou zároveň působit jako dekorace.
Terárium není potřeba vyloženě vytápět, ale mělo by být v obývané místnosti, kde je i během zimních měsíců teplo – přece jen, achatiny jsou zvyklé na tropické teploty. V létě však dejte pozor, aby nebylo v teráriu příliš teplo a nenechávejte šnečky například v horkém podkroví. Sice mají rádi teplo, ale klima v deštných pralesích je stále něco jiného než přetopené terárium, na které celý den praží slunce.
Pravidelná koupel
Když budete šnečkovi čistit, můžete ho opatrně vykoupat ve vlažné vodě. Stejně jako pro malé dítě zkuste vodu na loket, abyste si byli jisti, že není příliš studená nebo naopak moc teplá.
Dejte pozor, aby se šnečkovi nedostala voda do dýchacího otvoru. Stačí, když mu opatrně opláchnete spodní část nohy, kterou bude mít nejvíce špinavou.
Péče o šnečky je výborným odpočinkem, který vám pomůže relaxovat a zbavit se únavy.
Vybavení terária
Veškeré vybavení terária bude zároveň potravou pro šnečka.
Do lignocelu můžete nastrouhat minerální kámen, který má pro šnečka potřebné živiny. Zároveň by měl mít vždy k dispozici sépiovou kost – šneček ji bude postupně ujídat podle potřeby.
Do lignocelu můžete zasadit potos (ano, je to kytka, kterou mají doma všechny babičky, ale zároveň je to i africká liána). Dokud bude šneček malý, můžete si užívat krásné zelené terárium, protože jakmile vyroste, je pravděpodobné, že bude jíst potos rychleji, než ho budete stačit sázet. Stačí, když dáte dva tři lupínky i se stopkou do vody – pustí kořínky.
Co se týče konkrétní stravy, potřebuje šneček denně čerstvou zeleninu nebo kousek ovoce. Nikdy mu nedávejte nic kyselého nebo chuťově ostrého. V přírodě jí převážně spadané ovoce, které sice ještě nezačalo hnít nebo jinak degradovat, ale je hodně přezrálé. Dát mu můžete kousek salátové okurky, nastrouhanou mrkev nebo mango. Může dostat i kousek jablíčka, ale to musí být opravdu sladké.
Nezapomínejte denně odstraňovat hovínka.
Šneček a společnost
Šnečky chovejte alespoň dva.
Stejně jako jiný tvor, i achatina je živá bytost a potřebuje přirozeně společnost a pravidelný kontakt. Bude ráda, když ji pohladíte i vy – ideálně prstem namočeným do vlažné vody. Suchou rukou byste ji mohli lehce dřít. Achatiny si zvyknou na konkrétní dotyk a pokud na ně sáhne někdo jiný než vy, mohou se leknout a schovat. Budou se rády „mazlit“ se svým člověkem. Některé se nechávají rády hladit za tykadlem.
Máte doma i čtyřnohé mazlíčky? Náš další článek vám pomůže s péčí o kočky a pejsky.